Nesouhlasné stanovisko k revizím RVP ZV

Jako profesní odborná organizace napojená na mezinárodní komunitu výtvarných pedagogů nesouhlasíme s revizí z ledna 2021. Jakkoliv chápeme nutnost inovací kurikula a důležitost oblasti informatického myšlení a digitálních technologií, nemůžeme přijmout redukci obsahu a hodinové dotace určené pro vzdělávací oblast Umění a kultura v Rámcovém učebním plánu.

Na této stránce najdete jak naše vlastní prohlášení, tak stanoviska dalších oborových subjektů.

Prohlášení oborových subjektů

Naše
prohlášení

Naše
prohlášení
v angličtině

Prohlášení
osobností

 

Otevřený dopis MŠMT s vyjádřením nesouhlasného stanoviska České sekce INSEA

Naše komunita je odhodlána zasadit se o výtvarnou výchovu a bojovat za to, aby i dnešní žáci dostali v rámci základního vzdělávání příležitost k základnímu poznání světa umění a kultury.

Vážení pánové

Ing. Robert Plaga, Ph. D.

PhDr. Jindřich Fryč

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Karmelitská 529/5

118 12 Praha 1

V Olomouci 23. února 2021

Věc: Nesouhlasné stanovisko k revizím RVP ZV

 

Vážený pane ministře,

vážený pane státní tajemníku,

dovolte, abychom Vám formou otevřeného dopisu zaslali naše stanovisko k aktuální revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Jako profesní odborná organizace napojená na mezinárodní komunitu výtvarných pedagogů s touto revizí nesouhlasíme. Jakkoliv chápeme nutnost inovací kurikula a důležitost oblasti informatického myšlení a digitálních technologií, nemůžeme přijmout redukci obsahu a hodinové dotace určené pro vzdělávací oblast Umění a kultura v Rámcovém učebním plánu.

Rádi bychom se dále ohradili proti způsobu komunikace těchto změn, pro vzdělávací obor výtvarná výchova zásadních. Revize nejenže nereflektovaly činnost odborných skupin a nebyly diskutovány, navíc se zcela míjejí s cíli různých projektových záměrů, jež hledaly možnosti integrace obsahů souvisejících s informatikou a digitální gramotností do stávajících vzdělávacích oborů. Mnohé naše členky a členové byli do jmenovaných činností zapojeni ve snaze přispět – na základě pedagogických zkušeností, výzkumu a odborné a metodické činnosti – k funkčním inovacím a nyní byli postaveni před hotovou věc, aniž by se jejich odborný a pedagogický názor zohlednil.

Dovolte, abychom Vám v příloze tohoto dopisu přednesli naše hlavní výhrady k provedené revizi.

S pozdravem –

Petra Šobáňová

 

doc. Mgr. Petra Šobáňová, Ph.D.

předsedkyně České sekce
International Society for Education through Art                     

Umělecké centrum UP

Univerzitní 3–5

779 00 Olomouc

insea@post.cz | www.insea.cz

 

 

Signatáři tohoto stanoviska z řad členek a členů předsednictva České sekce INSEA:

v. r. doc. Mgr. Petra Šobáňová, Ph.D.

v. r. PhDr. Aleš Pospíšil, Ph.D.

v. r. Mgr. Václava Zamazalová

v. r. Mgr. Karel Řepa, Ph.D.

v. r. Mgr. Jana Jiroutová, Ph.D.

v. r. PhDr. Věra Uhl Skřivanová, Ph.D.

v. r. Mgr. Kateřina Štěpánková, Ph.D.

v. r. Mgr. Lucie Tikalová, Ph.D.

v. r. Mgr. et Mgr. Klára Zářecká, Ph.D.

v. r. Mgr. Barbora Škaloudová

v. r. Mgr. Monika Plíhalová

 

Příloha s argumentací našeho stanoviska:

1. Redukce minimální časové dotace pro vzdělávací oblast Umění a kultura

Nesouhlasíme s touto redukcí ani pro výtvarnou výchovu, ani pro hudební výchovu. Oba tyto vzdělávací obory jsou totiž prakticky jediné, jež žákům umožňují pracovat jinak než jen s pojmovými schématy a nabízejí intencionální užívání jazyka umění pro vyjádření vlastní subjektivity žáka a pro reflexi složitých kulturních jevů. Umění a umělecká komunikace nejsou nějakou zbytnou „nadstavbou“, nýbrž samotnou bází lidské kultury. Kromě vlastního významu mají mnoho důležitých a nepřehlédnutelných aplikací, ať již uvažujeme o důležitosti tvořivosti ve všech oblastech života, nebo třeba o stoupajícím významu kulturních a kreativních průmyslů. Pro jejich rozvoj je kvalitní vzdělání v oblasti uměleckých vzdělávacích oborů klíčové – a krácení už tak omezené časové dotace těchto oborů v rámci základního vzdělávání sníží kvalitu výuky, ovlivní realizaci cílů kurikula a jeho dopad pro rozvoj žáka v daných oblastech.

Proč je časová dotace pro výtvarnou výchovu tolik zásadní?

Vzdělávací obor výtvarná výchova je tradičně postaven nejen na receptivních, ale také na praktických tvůrčích činnostech, jež ze své povahy potřebují dostatek času. Ať již uvažujme o kterékoliv obsahové doméně kurikula výtvarné výchovy – o rozvíjení smyslové citlivosti, uplatňování subjektivity v tvůrčích nebo interpretačních činnostech či o ověřování komunikačních účinků – každá z nich předpokládá realizaci časově často náročných, komplexních vzdělávacích úloh a projektů. I nejmladší žák ví, že „během jedné hodiny se ve výtvarce nedá nic stihnout“.

 

Okleštění počtu hodin oklešťuje samotnou výtvarnou výchovu. To ukazuje nejen praxe, ale rovněž výzkumy, jež potvrzují, že nedostatek času pro výtvarnou činnost snižuje kvalitu výuky a negativně ovlivňuje naplňování očekávaných výstupů nebo stupeň rozvoje tvořivosti. Mají-li se žáci i nadále setkávat s materiálem a sofistikovanějšími výtvarnými a technologickými postupy, mají-li se učit rozumět obrazové komunikaci a interpretačním dovednostem klíčovým v současném světě obrazů, omezení již tak malé časové dotace nelze akceptovat. Snížení hodin vede ke snížení kvality výuky. Spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání nejen uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech je náročný a velmi hodnotný záměr kurikula a omezení hodin výtvarnou edukaci – a s ní i všestranný rozvoj žáků – negativně poznamená. Negativně se odrazí také na možnostech vzdělávání v muzeích a galeriích.

2. Redukce vzdělávacího obsahu

Nesouhlasíme rovněž s provedenou redukcí vzdělávacího obsahu výtvarné výchovy. Odborná pracovní skupina pověřená za výtvarnou výchovu návrhem revize RVP došla k některým závěrům a doporučením, ty však v aktuální revizi zohledněny nejsou. Z kurikula byly bez jakékoliv odborné argumentace odstraněny zejména pasáže spojené s klíčovou kompetencí dneška, jíž je schopnost pojmenovávat a interpretovat vizuálně obrazná vyjádření.

 

Z kurikula mizí ambice učit žáky pojmenovávat a rozpoznávat prvky „obrazů“ okolo nás, redukován byl dokonce očekávaný výstup vedoucí žáka ke komunikaci, k vysvětlování jeho postojů s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti vlastních hodnotových soudů. Již jen tento příklad škrtu ukazuje nepochopení důležitosti skutečně klíčové potřeby v dnešní společnosti. K čemu nám budou digitální kompetence, když nebudeme rozumět jejich potenciálu a rizikům ve světě okolo nás, když se nebudeme učit reflektovat společenské procesy v jejich komplexnosti?

 

Umění – v tomto případě zejména současné umění, včetně umění nových médií – nás těmto dovednostem učí. Ukazuje rizikové momenty současného světa, učí nás přemýšlet v globálních souvislostech a s vědomím osobní roviny. Jak ostatně deklaruje také kurikulum, je podstatné uvědomovat si skrze tvůrčí a interpretační aktivity sebe samého jako svobodného a aktivního jedince, učit se tvořivému přístupu ke světu a chápat proces tvorby jako způsob nalézání a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům v mnohotvárném světě.

Redukci nemůžeme přijmout také proto, že bude v důsledku kontraproduktivní pro samotný rozvoj digitální gramotnosti, jež s obsahem současné výtvarné výchovy přirozeně souvisí.

3. Význam výtvarné výchovy pro žáka i společnost

Naše komunita je odhodlána zasadit se o výtvarnou výchovu a bojovat za to, aby i dnešní žáci dostali v rámci základního vzdělávání příležitost k základnímu poznání světa umění a kultury. Digitální technologie obklopují děti už od útlého věku. Souhlasíme s tím, že je třeba učit se s nimi zacházet a reflektovat je, zároveň je třeba dbát na to, aby se ze života dětí a žáků nevytratily příležitosti k rukodělné umělecké činnosti a k experimentování s materiály a tvůrčími postupy. Netřeba zmiňovat známé souvislosti mezi vývojem kognitivních funkcí a smyslovým vnímáním nebo provázanost myšlení s činností ruky a taktilní zkušeností.

 

Význam výtvarné výchovy pro vývoj dítěte je mnohem širší: učení se prostřednictvím vlastní tvorby se opírá o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy, rozvíjí tvůrčí potenciál, kultivuje projevy dítěte a jeho potřeby, utváří jeho autentickou hierarchii hodnot. Tyto významy jsou v kurikulu deklarovány a panuje shoda o jejich důležitosti. Nebraňme tedy jejich naplňování a pokud autoři revizí nechtějí výtvarnou výchovu posílit, nechť ji aspoň neokrajují!

4. Informatika a digitální gramotnost ve výtvarné výchově a jiných vzdělávacích oborech

Zastáváme stanovisko, že informační a digitální kompetence je nezbytné rozvíjet ve vazbě na konkrétní oblast. Dovolujeme si v této souvislosti připomenout např. projekt MŠMT „Podpora rozvoje digitální gramotnosti“ (CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_036/0005366) zahájený v roce 2017, který se zabýval podporou rozvoje digitální gramotnosti napříč všemi stupni vzdělávání a ve všech oblastech a vzdělávacích oborech. Projekt mapoval nejen možnosti podpory a rozvoje digitální gramotnosti, ale tyto možnosti také prakticky ověřoval a ukázal na funkční řešení a možnost implementace této oblasti do vzdělávání. Díky ověření digitálních vzdělávacích zdrojů pro každý jednotlivý předmět v praxi bylo ukázáno, že podpora rozvoje digitálních kompetencí je možná již od mateřské školy a je realizovatelná ve všech oblastech, včetně výtvarné výchovy. Bylo ověřeno, že výtvarná výchova poskytuje funkční platformu pro podporu tohoto typu gramotnosti. Proč nebyla tato zjištění při revizích brána v potaz?

Stejně jako i jiné kompetence ani digitální gramotnost nebo informatické myšlení nelze pěstovat bez vazby na konkrétní oborový obsah, resp. bez vazby na konkrétní vzdělávací obor. Kupříkladu výtvarná výchova je obor, který je se světem technologií provázán více než jiné – ať již připomeneme oblast umění nových médií nebo kreativní průmysly, jako je film, reklama, herní průmysl, design atd. Žádný z těchto vlivných oborů, jehož základy získávají děti již v dětství např. právě ve výtvarné výchově, se neobejde bez využití digitálních technologií a schopnosti tvořivě využívat jejich potenciál. Je pro nás proto nepřijatelné a absurdní, že potřebné posílení digitálních dovedností žáků se má dít právě na úkor výtvarné výchovy.

Připomeňme v této souvislosti, že kulturní a kreativní průmysly jsou zásadními drivery ekonomiky 4.0 a dynamickými segmenty s nízkými investičními náklady a vysokou přidanou hodnotou. Integrace obsahů informatiky s obsahy a referenčním rámcem uměleckých oborů je podle našeho soudu správným krokem i v kontextu budoucího vývoje. Není náhodou, že např. asijské země usilují o to dosáhnout míry kreativity, již se daří pěstovat v západních demokraciích.

 

Zatímco jinde si uvědomují, že kvalita kulturních a kreativních průmyslů nevzniká samovolně, ale je úzce spjata s pěstováním tvůrčích uměleckých schopností od útlého věku, a posilují tuto oblast v národním kurikulu, u nás sice deklarujeme vizi “Country for Future”, ale to hodnotné se chystáme bořit. Kreativní průmysly budou zásadní složkou nové ekonomiky (4.0) a výtvarná výchova ve spojení s digitálními technologiemi a nástroji má potenciál připravovat žáky na tuto budoucnost. Proč ji tedy namísto posílení redukujeme?

5. Komunikace revizí

Naše členky a členové svou praxí i odbornou a metodickou činností obětavě budují výtvarnou výchovu, protože cítí svou povinnost uchovat ji jako důležitou součást kurikula a života dětí a mládeže. Nedělají to pro sebe a vlastní uspokojení, nýbrž proto, že si uvědomují důležitost umění jako specifického způsobu poznání a chtějí bojovat za zachování příležitostí k užívání jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace. Cítíme se v tomto kontextu dotčeni nejen samotnou necitlivou revizí, ale také způsobem její (ne)komunikace. Uvědomujeme si složitost každého podobného procesu i různorodosti pohledů na problematiku. Protestujeme však proti tomu, aby byli k revizím zváni jen zástupci jedné strany a rozhodovalo se „o nás bez nás“.

Otevřený dopis ke stažení

Otevřený dopis ke stažení v angličtině

"Své nesouhlasné stanovisko s redukcí časové dotace i vzdělávacího obsahu výtvarné výchovy zakládám na klíčových pojmech: porozumění, komunikace, hodnotový systém a osobní angažovanost. Stejně jako svět umění, výtvarná výchova umožňuje porozumění z osobní perspektivy konfrontované s intersubjektivně sdílenými hodnotami. S etickou otázkou: Je to dobré? To je spojení osobní angažovanosti, sebereflexe, výhledu k jinému a porozumění komplikovaným sociálním, kulturním i politickým souvislostem aktuálního světa. To je to, co dnešnímu vizuálně přesycenému světu smíchaných hodnot i bezostyšných polopravd a manipulací schází. Umění a výtvarná výchova stěží mohou soutěžit se současnou vědou v přiléhavosti objektivizujícího vystižení reality, které se projevuje v praktické úspěšnosti technologií. Tyto disciplíny však vystihují vztahy a souvztažnosti mezi člověkem a světem jeho bytí, jak jiné předměty nedělají. Předmět výtvarná výchova jako jeden z mála zkoumá nejen informace a vztahy, ale způsob jejich užití z osobní perspektivy při snaze porozumět globálnímu."

 

doc. Kateřina Dytrtová, Ph.D.

Katedra dějin a teorie umění,

Fakulta umění a designu;
Katedra výtvarné kultury,

Pedagogická fakulta;

Univerzita J. E. Purkyně,

Ústí nad Labem

Výtvarná výchova neusiluje o to vychovat umělce či dávat velkou škálu řemeslných dovedností, jak se možná mnozí domnívají. Pokud by tomu tak bylo, bylo by to velmi málo a zároveň pro některé žáky příliš mnoho. Děti, které jsou disponovány více intelektově, obohacuje VV tím, že je učí vidět souvislosti, zamýšlet se nad významy a formulovat vlastní postoje. Dětem manuálně zručným dává příležitost zažívat úspěch a pocity naděje ve své budoucí uplatnění.

Výtvarná výchova je nejspravedlivější předmět. Nikomu nestraní, každému dává příležitost sebe sama pochopit a vidět ve velmi pozitivním světle.

Magdalena Capková

Zachyceno na sítích v reakci na naše prohlášení

 

Souhlasím s Nesouhlasným stanoviskem!

Umělecké obory a tedy základní předměty jako výtvarná a hudební výchova nás vedou k citlivému a pozornému vnímání světa kolem nás, ke kreativnímu myšlení, které se po nás v mnoha profesích požaduje a je jeho nezbytnou podmínkou.

Takže co s tím? V pokrácení hodin výtvarné výchovy řešení rozhodně není!!!

Znám spoustu lidí, kteří už výtvarnou výchovu vedou a učí tak, aby dávno vyšlapané stopy "Já kreslit neumím." a "Co budeme vyrábět?" zahrabali ideálně hluboko pod zem. No a když se to obnovou přístupu pomocí jinak smýšlejících učitelů začíná dařit, tak se udělá to, že se zase pošle výtvarka k zemi. WHAT????

V jakém předmětu myslíte, že se rozvíjí vizuální gramotnost, která umožňuje, abychom dokázali to nepřeberné množství obrazů a vizuálního balastu kolem nás filtrovat? A který předmět popostrčí budoucího podnikatele k výběru vkusného loga své firmy a reklamy? ...atd. atd. atd. ...bylo by toho ještě spoustu...

Helena Šestáková Milerová

Děkuji INSEA za velmi pečlivé, jasně naformulované a argumentačně silné vyjádření k revizím RVP.

Lucie Jakubcová Hajdušková

Díky Insea a všichni, kterým není kvalita výtvarného vzdělávání lhostejná!

Setkávání mezi výtvarnou teorií a praxí

Velké díky za všechny výtvarné pedagogy!

Šárka Coganová

Slyšeli jste už o revizích RVP? Víte jaké dopady to má na výtvarnou výchovu?

Zkracování, omezování obsahů a časové dotace. INSEA vypracovala otevřený dopis, který stojí za přečtení, protože VV má smysl!

Kvvído - Studentská rada KVV

Reakce pedagogů z praxe

 

Dlouhodobě pozoruji tendence oslabovat vzdělávání v oblasti kultura a umění. Dochází k němu v zásadě vždy, když vznikne potřeba něco do RVP přidat a hledá se, kde získat prostor. Citelně jsme to poznali např. v okamžiku zavedení druhého cizího jazyka jako povinného. To velmi zatížilo děti, jež neaspirují na vyšší než maturitní vzdělávání. (Každý rok pozoruji, jak si i intelektově perspektivní děti vybírají maturitní obory na SŠ i podle toho, aby nemusely mít 2 cizí jazyky.) Myslím, že právě zde je tedy rozhodně vhodnější prostor k revizi vzdělávacích obsahů pro ZV. Tyto tendence byly ještě posíleny coronavirovou situací a vyjádřeními, že se školy mají zaměřit v redukci učiva tak, aby měly prostor na profilové předměty. Redukce učiva ano, je pochopitelná, ale praxe, kdy se na drtivé většině škol začaly oslabovat tzv. výchovné předměty, je neúnosná. Přitom RVP, tak jak je koncipováno, nerozlišuje nic, co by se dalo nazvat hlavním nebo profilovým předmětem. Což je pochopitelné, když se jedná o základní vzdělání a děti se teprve profilovat budou.

Nyní však konkrétněji k samotným současným úpravám RVP. Využívám všechny moderní technologie k výuce VV. Rozhodně tedy nepatřím k pedagogům, kteří by potřebu ICT bagatelizovali. Myslím, že naopak VV ICT potřebuje a může velmi dobře mezioborově spolupracovat. VV je ostatně skvělým spojovníkem všech věd, které se na základní škole vyučují. Její obtíží ovšem je, že nemůže a nemá být jejich doplňkem, ilustrací, ale má a může být aplikovanou metodou, ve které se chápání ostatních věd spojuje. VV učí myslet.

Například učivo z oblasti optiky, převrácení obrazu, ohnisková vzdálenost, fungování čočky, ostření, zoom, přenos obrazu – nádherná témata, která se dají výborně pojmout ve výtvarné výchově. Takových příkladů mohu uvádět ještě mnoho. Z oboru literatury, jazyka, zeměpisu a dalších jsou i pro laiky v oblasti VV snadno představitelné, ale je jich velmi mnoho i v technických a přírodovědných předmětech. Ve výtvarných akcích si tak děti mohou prakticky osahat fungování principů světa, široké souvislosti všeho, co je obklopuje. Nejenže činnostním přístupem upevňují již získané vědomosti, ale především zážitkovou formou ověřují jejich využití v běžném životě a zaujímají k nim své vlastní individuální stanovisko. Tvůrčí činností navíc objevují nové souvislosti a posilují své vlastní originální pojetí světa.

Výtvarná výchova neusiluje o to vychovat umělce či dávat velkou škálu řemeslných dovedností, jak se možná mnozí domnívají. Pokud by tomu tak bylo, bylo by to velmi málo a zároveň pro některé žáky příliš mnoho. Děti, které jsou disponovány více intelektově, obohacuje VV tím, že je učí vidět souvislosti, zamýšlet se nad významy a formulovat vlastní postoje. Dětem manuálně zručným dává příležitost zažívat úspěch a pocity naděje ve své budoucí uplatnění.

Výtvarná výchova je nejspravedlivější předmět. Nikomu nestraní, každému dává příležitost sebe sama pochopit a vidět ve velmi pozitivním světle.

Každá tvůrčí činnost, ať již probíhá více v rovině myšlenkové, nebo rukodělné, vyžaduje však dostatek času. Na nápad, invenci a originalitu se nedá spěchat. Je potřeba o nich diskutovat, pátrat, tvořit a reflektovat. To vše vyžaduje čas. K tomu nám pak ještě také přistupuje časově velmi náročná materiální příprava a úklid. Je téměř nemožné zvládnout to v 45 minutách školní vyučovací hodiny. Výtvarná výchova není interpretačním předmětem, jako např. v drtivé většině HV. Nemáme hotové formy, které bychom pouze přebírali a interpretovali. My s žáky vytváříme zcela nové a individuálně unikátní výstupy. 

Považuji to za zcela zásadní, protože zde pěstujeme podhoubí jedinečnosti našich žáků. Kromě toho je VV skvělým předmětem na všechny současné nefrontální postupy výuky. V žádném jiném předmětu nenaleznete tak široké možnosti jako zde.

V neposlední řadě bych ráda přidala argument jako školní metodička prevence. Zde se nejšířeji uplatňuje osobnostně sociální výchova, která je pilířem prevence sociálně patologických jevů u dětí. Zde také jako preventistka nejdříve vidím, když je problém. To, co nikdy neuvidí učitel matematiky, já ve výtvarné výchově uvidím velmi rychle. V reflexivních kruzích výtvarné výchovy si totiž všimnete, že nějaké dítě nekomunikuje, uzavírá se, straní se, při tvorbě ostrými předměty že si ubližuje, při agresi puštěné do tvorby že je jí plné, při skupinové práci že třídní klima není dobré atp. Nyní tedy nebráním jen obor výtvarné výchovy jako takový, ale také prostor pro žáky zažívat školu jinak a prostor pro nás pedagogy včasně detekovat případné obtíže.

Redukce učiva VV – a především další redukce hodinové dotace – proto považuji za velmi nešťastné a za větší problém, který dalece přesahuje hranice samotného předmětu.

 

BcA. et Mgr. Magdalena Capková,

výtvarná pedagožka, metodička prevence a odbornice 2. úrovně na řešení šikany

FZŠ Trávníčkova, Praha 13

Reakce pedagogů z praxe

 

Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové,

děkuji za zaslání protestního vyjádření k revizím RVP ZV, které podepisuji a souhlasím s ním ve všech bodech.

Velmi mi vadí způsob, jakým byla změna provedena a komunikována, tedy spíše nekomunikována! Nechápu, jak mohl takový paskvil projít!

Po prostudování změn v RVP jsem jako praktická učitelka informatiky, výtvarné výchovy a angličtiny nabyla dojmu, že celý tento dokument sepsala skupina ignorantů, kteří nevědí nic o systému českého školství, o tom, že v tuto chvíli je dle mého názoru celý systém založen a nastaven na učení se znalostem, faktům více než na rozvoj kritického myšlení, kreativity a praktických dovedností, kteří nevědí nic o materiálním zabezpečení škol, např. o jejich počítačové vybavenosti, možnosti zajistit a zaplatit odborníky, kteří nevědí nic o počítačové gramotnosti českých učitelů, kteří zřejmě asi neviděli a neučili živé děti nikdy nebo už to bylo hodně dávno a nemají žádnou představu o tom, s čím se učitelé na ZŠ musí potýkat (i v rámci inkluze), ale především kterým je úplně, ale úplně jedno, jak si s tímto školy poradí a jaký dopad to pak následně bude mít na ty, kterým by tato změna měla prospět, tedy naše DĚTI!

Osobně se domnívám, že k takovéto změně je třeba začít přesně opačně, tj. nejprve SPOLEČNĚ mezipředmětově změnit celý způsob a systém našeho vzdělávání a myšlení, zaměřit se na tzv. soft skills a kritické uvažování, rozvoj kreativity apod., učit děti to, co je lidské a co umí pouze a jen člověk, tedy myslet, a pak se můžeme bavit o rozvoji „informatického myšlení“!

 

Není-li tak totiž dítě zvyklé uvažovat od 1. třídy (mateřské školy, od malička), těžko to zachrání jeden předmět, v tomto případě informatika. Je třeba si uvědomit, že to, co možná již dlouho funguje ve Finsku nebo Estonsku nebo v jiných vyspělých školských systémech, se jen těžko podaří takto násilnou a veřejností nevídanou změnou bez předchozí práce a vysvětlování! Pokud se zaměříme na změnu způsobu výuky a našeho školského systému a budeme na tom postupně SPOLEČNĚ pracovat, možná nebudeme samostatný předmět na „informatické myšlení“ časem vůbec potřebovat.

Další podstatná věc, která mě velmi, ale velmi naštvala, je, že změny a úpravy RVP jdou v podstatě proti tomu, čeho vlastně chceme dosáhnout, tedy proti „informatickému myšlení“. Jen hlupák nechápe důležitost výtvarné výchovy, výtvarné kultury v dnešním virtuálním a vizuálním světě! Proboha: „svět v obrazech“. V době, kdy se naše komunikace smrštila na posílání smajlíků, gifů apod., kdy každé druhé dítě školního věku vlastní Instagramový účet, který plní fotografiemi, nebo sleduje své Instagramové vzory, v době, kdy si děti hromadně pořizují účty na Tik Toku, kde sdílí videa se spolužáky, v době, kdy většina studentů středních škol sleduje účet poslance Dominika Feriho, protože je jako jediný schopný komunikovat důležité a podstatné věci vhodnou a pro mládež přijatelnou vizuální formou, v době, kdy studenti raději sledují filmy než čtou knihy, a když už čtou, tak komiksy nebo grafické romány, je jakákoli redukce obsahu a hodin výtvarné výchovy nebo kultury naprosto NEPOCHOPITELNÁ!

Dále konkrétní praktické postupy a dovednosti, které se děti učí v hodinách výtvarné výchovy, např. obyčejné skládání koláže, tisk linorytu, modelování, míchání barev, fotografování a záznam pohybu atd. atd. atd. jim pak výrazně zjednodušuje život při práci např. s grafickými programy, stříháním videa, při práci s digitální technikou samotnou apod. Těžko vysvětlovat dítěti práci ve vrstvách, když nikdy nedělalo např. koláž a abstraktní myšlení ještě nemá rozvinuté. Těžko upravovat jas a kontrast a barevnost na fotografii, kalibrovat monitor počítače nebo vysvětlit, co je pixel, když dítě nikdy nemalovalo barvami ani je nezkusilo smíchat, ani neví co jsou barvy základní...

 

A takových příkladů mohou být stovky! Je mi z toho smutno!!! Redukce hodin výtvarné výchovy výrazně omezí možnost procvičovat praktické dovednosti, motoriku dětí, o kreativitě a kritickém a analytickém myšlení nemluvě, chcete-li “informatickém”. Tvůrci nového RVP poněkud pozapomněli, že myšlení je pohyb a je k němu třeba mozek, který sídlí v hlavě a ta je součástí těla, které je součástí živého světa, a toto všechno je a musí být dle mého názoru spojené!

 

Předpokládám, že vy a kolegové z INSEA toto vše, na rozdíl od autorů a konzultantů nového RVP ZV, víte.

 

S přátelským a srdečným pozdravem

 

Mgr. Martina Páleníčková, členka České sekce INSEA a Asociace výtvarných pedagogů,

učitelka výtvarné výchovy, informatiky a angličtiny

 

Těžko vysvětlovat dítěti práci ve vrstvách, když nikdy nedělalo např. koláž a abstraktní myšlení ještě nemá rozvinuté. Těžko upravovat jas a kontrast a barevnost na fotografii, kalibrovat monitor počítače nebo vysvětlit, co je pixel, když dítě nikdy nemalovalo barvami ani je nezkusilo smíchat, ani neví co jsou barvy základní...

Redukce hodin výtvarné výchovy výrazně omezí možnost procvičovat praktické dovednosti, motoriku dětí, o kreativitě a kritickém a analytickém, chcete-li “informatickém”, myšlení nemluvě. 

Martina Páleníčková

 
Vyjádření Katedry výtvarné kultury Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem ke změně Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Vyjádření v pdf ke stažení

Katedra výtvarné výchovy PF JU

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí přátelé, Katedra výtvarné výchovy PF JU se připojuje k nesouhlasnému stanovisku České sekce INSEA, které se týká nejnovější revize RVP.

Vyjádření Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci: Podporujeme stanovisko České sekce INSEA a nesouhlasíme s provedenými revizemi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
Vyjádření Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy ke změně Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Vyjádření v pdf ke stažení

Komora edukačních pracovníků při Radě galerií ČR se připojuje k vyjádření nesouhlasného stanoviska České sekce INSEA s revizemi RVP ZV

 

Členové a členky komory edukačních pracovníků při Radě galerií ČR podporují nesouhlasné stanovisko signatářů otevřeného dopisu České sekce INSEA týkající se revizí provedených v RVP ZV. Pro realizaci plnohodnotného vzdělávání žáků a studentů v prostředí muzeí a galerií vnímáme jako velmi problematický především záměr redukovat počet hodin výtvarné výchovy. Obáváme se, že tato skutečnost negativně ovlivní návštěvnost edukačních programů ze strany škol, čímž bude ohrožen smysl a poslání profese edukátor v kultuře v celé řadě paměťových a kulturních institucí. Pedagogická práce se školními skupinami je stále dominantním výstupem edukátorů směrem k veřejnosti a je jako jeden z důležitých výstupů také zřizovateli hodnocena. Dále jsme velmi znepokojeni snahou redukovat v kurikulárních dokumentech vzdělávací obsah výtvarné výchovy. Na mysli zde máme především odstranění pasáží s kompetencí pojmenovávat a interpretovat vizuálně obrazná vyjádření. Nejenže rozvíjení interpretačních dovedností je nedílnou součástí edukačních programů zprostředkovávajících výtvarné dílo se všemi pro člověka užitečnými dopady, ale smysl jejich kultivace přesahuje zdi muzeí a galerií a v pozitivním smyslu ovlivňuje mentální orientaci mladého člověka ve veřejném prostoru. Jen touto kompetencí kvalitně vybavený člověk může odolat manipulativním svodům, které tak ráda využívá reklama a politická kampaň. Práce edukátorů v kultuře, zohledňující požadované výstupy RVP ZV, je v uvedených příkladech důležitá a smysluplná, provedenou revizi proto vnímáme jako nepromyšlenou a ke smyslu oboru necitlivou.

 

Nižší počet hodin pro oblast Umění a kultura v základním vzdělávání se v důsledku projeví i v horší připravenosti žáků na následující studium či budoucí povolání. A nejde jen o profese s výtvarným zaměřením. Rozvoj kreativity je velmi důležitý a klíčový pro všechny obory – tedy nejen pro umělecké a humanitní, ale i technické a přírodovědné (tzn. nejen např. pro budoucí výtvarníky, architekty, designéry, fotografy a další umělce, ale i pro vědce, lékaře, právníky apod.). Výtvarná výchova pro svůj interdisciplinární charakter je také ideální platformou pro výuku dalších předmětů (přesahy k dalším oborům). Díky jejímu kreativnímu rozměru se stává atraktivním způsobem, jak žákům poutavě zprostředkovat kvalitní vzdělávací obsah. Kultivuje nejen myšlení a vyjadřovací schopnosti, ale cvičí taky jemnou motoriku v praxi, která je velmi důležitá pro následné uplatnění v mnoha profesích. Už nyní můžeme sledovat trend rychle se snižujících dovedností jemné motoriky, což redukce VV bohužel ještě podpoří. Z těchto faktů tedy vyplývá,  výtvarná výchova  rozhodně není podřadná ani nepotřebná, ale přesně naopak. Snížením počtu hodin VV budou pedagogové složitěji stíhat svoji výuku a nebudou mít časový prostor pro návštěvu galerií. Základní školy tvoří vysoké procento v návštěvnosti edukačních programů v galeriích a muzeích, ale s navrhovanou minimální dotací týdně budou jejich návštěvy v budoucnosti hůře realizovatelné. Redukce možností učitelů navštěvovat galerijní instituce může být prohloubena navíc i dopady covidové pandemie. Méně návštěv kulturních institucí může mít vliv na snižování počtu edukátorů a tedy i na snižování možnosti osvěty v galeriích a muzeích. Méně hodin by logicky snížilo i úroveň VV. Mohl by zde hrozit i návrat k nekvalifikovanosti pedagogů. Jedním z velmi negativních dopadů by byla i neuplatnitelnost/nezaměstnatelnost absolventů kateder výtvarné výchovy.

Věříme, že tato naše podpora otevřeného dopisu ČS INSEA + názory galerijních edukátorů z nejvýznamnějších českých (státních, městských a krajských) galerií (sbírkotvorného charakteru) s mnohaletou pedagogickou praxí a odborným vzděláním budou také zohledněny.

Komora edukačních pracovníků Rady galerií ČR

Vyjádření Asociace učitelů HV k revizím RVP základního vzdělávání

Asociace učitelů HV reaguje na probíhající revize obsahu výuky na ZŠ a zejména na změny související s tendencí posílit informatiku, informační myšlení a robotiku. Tento záměr MŠMT je provázen redukcí učiva a snížením hodinové dotace v jiných předmětech včetně HV. Dění kolem úprav a zejména způsob jejich provedení AUHV považuje za netransparentní, až skandální!

V čem spatřujeme problém?

1. Členové odborných revizních týmů pro jednotlivé vzdělávací oblasti napříč předměty, kteří mají naplňovat jejich obsah, se vůbec nedozvěděli o změně hodinových dotací.

2. Odborné revizní týmy nebyly informovány o provedených redukcích obsahu učiva, které jsou spíše náhodnými nekompetentními škrty! Viz na stránkách MŠMT zveřejněný lednový dokument Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění RVP pro ZV.

3. Není jasné, kdo je autorem rozsáhlých a neodborně provedených zásahů do obsahu učiva. Chybí jejich vysvětlení. Situace kolem revizí je dlouhodobě problematická a nepřehledná. 

4. Před úpravami RVP neproběhla odpovědná široká diskuze s pedagogickou veřejností a profesními organizacemi.

5. Se snížením hodinové dotace pro oblast Umění a kultura z 10 na 9 hodin nesouhlasíme a vidíme v něm ohrožení budoucí výuky HV a celé soustavy hudebního vzdělávání.

  • Počty hodin uměleckých výchov na našich školách jsou již v současné chvíli minimální, u HV jde např. o 1 hodinu týdně. Snížení hodinové dotace HV a VV na 2. stupni ZŠ povede k omezení výuky estetických předmětů také na středních školách. Hrozí pokles kvality hudebnosti zájemců o vzdělání na vyšších stupních škol. Logicky to omezí zájem o studium úvazkově nejistého předmětu. Bez hudebníků zaniknou školní pěvecké sbory a instrumentální soubory.

  • O přidělené hodiny se nadále budeme dělit s kolegy výtvarníky. Na mnoha školách probíhá VV ve dvouhodinových blocích, proto se obáváme redukce zejména HV. O disponibilní hodiny bude zájem ze všech revizí dotčených předmětů, na jejich přidělení tedy nelze spoléhat.

  • Omezení hodinové dotace HV je v rozporu s uvažovaným rozšířením oblasti Umění a kultura
    o další výchovy: filmovou, audiovizuální, dramatickou a taneční.

  • Děti, kterým socio-ekonomické zázemí rodiny neumožní navštěvovat ZUŠ, zůstanou v důsledku redukce HV hudbou téměř nedotknuty, všestranný rozvoj jejich osobnosti bude omezen!
    Z mnoha vědeckých studií plyne, že hudba významně ovlivňuje vývoj mozku, rozvíjí kognitivní funkce, emoční potenciál a kreativitu, podílí se na utváření osobnosti člověka.

Záměr MŠMT posílit digitální gramotnost žáků respektujeme, ale domníváme se, že by se rozvoj kompetencí v této oblasti měl řešit zejména jejím implementováním do jednotlivých předmětů, napříč obory. Vzdělávání má být vyvážené, rozmanitost oborů zachována ve všech ročnících povinné školní docházky. Digitalizace má být nástrojem, nikoliv cílem!

 

Za Asociaci učitelů HV
PhDr. Milan Motl, Ph.D.

obcankari.png
obcankaripro.png
komora.png

Z ohlasů v médiích...

reflex.png
eduin.png
aktualne.png
klsika.png

© 2021–2016 Česká sekce INSEA; webmaster Petra Šobáňová.

  • Twitter Sociální Icon
  • Facebook Social Icon